Město Velká Bystřice, okres Olomouc, Olomoucký kraj

Velkobystřická vlajka města Velká Bystřice

Vlajka města Velká BystřiceVelkobystřická vlajka

Potěší nás, pokud budete vlajku města Velká Bystřice sdílet s přáteli na různých sociálních sítích – Facebooku, Pinterestu, Redditu nebo Twitteru.

Vlajka města Velká Bystřice je ke stažení v rozlišeních

Město Velká Bystřice

Velká Bystřice, malebné město ležící v srdci Moravy, představuje fascinující spojení bohaté historie, půvabné přírody a živé komunity. Rozkládající se v těsné blízkosti krajského města Olomouce, na okraji úrodné Hané a zároveň na prahu podhůří Nízkého Jeseníku, nabízí svým obyvatelům i návštěvníkům unikátní symbiózu venkovského klidu a městské dostupnosti. Město s přibližně 3 800 obyvateli si udržuje svůj osobitý charakter, který je utvářen staletími vývoje, kulturními tradicemi a neustálou snahou o modernizaci při zachování historického dědictví. Je to místo, kde se setkávají minulost s přítomností, kde se historie vdechuje z každého kamene a kde se moderní život prolíná s malebnou krajinou, formovanou tokem říčky Bystřice, která dala městu jméno.

Geografická poloha Velké Bystřice je jedním z jejích největších lákadel a zároveň klíčovým faktorem, který po staletí ovlivňoval její vývoj. Město se rozkládá v údolí řeky Bystřice, která pramení v Nízkém Jeseníku a vlévá se do Moravy. Toto údolí, obklopené mírnými kopci, tvoří přirozenou bránu mezi úrodnou nížinou Hané a drsnější, lesnatou krajinou podhůří. Nadmořská výška se pohybuje kolem 230–270 metrů, což přispívá k příjemnému klimatu. Blízkost Olomouce, vzdáleného jen několik kilometrů, zajišťuje vynikající dopravní dostupnost a napojení na širší regionální i celostátní infrastrukturu. Okolní krajina je charakteristická mozaikou polí, luk a menších lesních porostů, které lákají k procházkám, cyklistickým výletům a dalším outdoorovým aktivitám. Říčka Bystřice, která protéká městem, je nejen zdrojem pitné vody, ale i důležitým ekologickým koridorem a místem pro rekreaci, s břehy lemovanými zelení a vytvářejícími příjemné mikroklima.

Historie Velké Bystřice sahá hluboko do středověku a je bohatá na události, které formovaly její současnou podobu. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1265, kdy je uváděna jako „Bystřice“ v listině olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku, který ji koupil od jistého Dětřicha. Tímto aktem se Bystřice stala součástí biskupského, později arcibiskupského majetku, což mělo pro její další vývoj zásadní význam. Po staletí patřila k panství Olomouc a byla spravována z olomouckého hradu, později z arcibiskupského zámku. Během husitských válek byla Bystřice, stejně jako mnoho dalších sídel na Moravě, vážně postižena a několikrát vypálena. Období renesance a baroka přineslo obnovu a rozvoj, ačkoli třicetiletá válka opět zanechala hluboké šrámy. V 17. a 18. století se začala Bystřice postupně vzmáhat, rozvíjelo se zemědělství a řemesla. Arcibiskupové podporovali rozvoj obce, což vedlo k výstavbě nových budov a infrastruktury. Zvláště významná byla výstavba místního zámku, který sloužil jako letní rezidence, a kostela svatého Jana Křtitele, který je dodnes dominantou města.

Devatenácté století přineslo do Velké Bystřice, stejně jako do celého regionu, významné změny spojené s průmyslovou revolucí a národním obrozením. Ačkoli si Bystřice udržela převážně zemědělský charakter, začaly se objevovat i menší průmyslové podniky, například pivovar, který navazoval na starší tradici vaření piva. Rozvoj dopravy, zejména výstavba železniční trati v druhé polovině 19. století, zlepšil spojení s Olomoucí a dalšími městy, což podpořilo hospodářský růst a přilákalo nové obyvatele. V tomto období se také začalo formovat české národní uvědomění, zakládaly se spolky a školy s českým vyučovacím jazykem. Dvacáté století pak přineslo další dramatické události: světové války, vznik Československé republiky, období protektorátu a následně socialistickou éru. Během druhé světové války byla Velká Bystřice osvobozena sovětskými a rumunskými vojsky. Po roce 1948 došlo k kolektivizaci zemědělství a rozvoji bytové výstavby, což ovlivnilo demografickou a sociální strukturu obce. Po sametové revoluci v roce 1989 se Velká Bystřice vrátila k demokratickému uspořádání a začala se dynamicky rozvíjet jako moderní město s důrazem na občanskou vybavenost a kvalitu života. V roce 1998 získala Velká Bystřice status města, což podtrhlo její význam a postavení v regionu.

Současná Velká Bystřice je dynamicky se rozvíjející město s přibližně 3 800 obyvateli, které si udržuje vysokou kvalitu života. Demografický vývoj je charakterizován mírným nárůstem počtu obyvatel, což je dáno atraktivitou lokality pro mladé rodiny hledající klidné bydlení v blízkosti krajského města. Město klade velký důraz na občanskou vybavenost, nabízí mateřské školy, základní školu, zdravotnické služby, poštu a širokou síť obchodů a služeb. Společenský život je bohatý a aktivní, s mnoha spolky a organizacemi, které pořádají kulturní a sportovní akce po celý rok. Pravidelně se konají tradiční slavnosti, jarmarky, koncerty a divadelní představení, které posilují komunitní soudržnost. Místní knihovna, kulturní dům a sportoviště slouží jako centra pro setkávání a volnočasové aktivity. Velká Bystřice se snaží vytvářet prostředí, které je přátelské pro všechny věkové kategorie, od dětí až po seniory, a podporuje aktivní zapojení občanů do dění ve městě.

Ekonomika Velké Bystřice je dnes směsí historických tradic a moderních trendů. Přestože zemědělství si stále udržuje svůj význam v okolní krajině, většina obyvatel je zaměstnána v sektoru služeb, drobného průmyslu nebo dojíždí za prací do blízké Olomouce a dalších měst. V samotném městě působí řada malých a středních podniků, které nabízejí pracovní příležitosti v oblastech jako je strojírenství, stavebnictví, obchod a pohostinství. Místní pivovar, který navazuje na staletou tradici, je významným zaměstnavatelem a zároveň turistickou atrakcí. Strategická poloha v blízkosti dálnice a železniční sítě přispívá k atraktivitě města pro podnikatele. Město se aktivně snaží podporovat místní ekonomiku, například vytvářením podmínek pro nové investice a rozvojem podnikatelských zón. Díky své poloze se Velká Bystřice stala také oblíbeným místem pro rezidenční bydlení, což přináší rozvoj stavebnictví a realitního trhu.

Velká Bystřice je také významným turistickým cílem, který láká návštěvníky svou historií, architekturou a přírodními krásami. Mezi nejvýznamnější památky patří bezesporu Zámek Velká Bystřice. Původně středověká tvrz, přestavěná na renesanční zámek a později barokně upravená, sloužila jako letní sídlo olomouckých biskupů a arcibiskupů. Dnes je zámek sídlem městského úřadu a zároveň centrem kulturního dění, kde se konají výstavy, koncerty a společenské akce. Nádvoří zámku s arkádami a zámecký park jsou ideálním místem pro relaxaci a procházky. Další dominantou je Kostel svatého Jana Křtitele, majestátní barokní stavba z 18. století, která se tyčí nad městem. Jeho interiér ukrývá cenné umělecké díla a bohatou výzdobu, která svědčí o významu kostela v minulosti. Kostel je dodnes aktivním duchovním centrem a místem pravidelných bohoslužeb.

Kromě hlavních památek nabízí Velká Bystřice i další zajímavosti. Historické centrum města s dochovanými měšťanskými domy, kapličkami a kříži zve k příjemným procházkám. Za zmínku stojí také původní pivovar, jehož historie sahá až do 16. století a který je dodnes v provozu, nabízející prohlídky a ochutnávky místního piva. Přírodní okolí města je ideální pro aktivní odpočinek. Údolí řeky Bystřice je protkáno sítí značených turistických a cyklistických stezek, které vedou malebnou krajinou k nedalekým lesům a vyhlídkám. V blízkosti se nachází také přírodní park Velká Bystřice, který chrání cenné biotopy a nabízí útočiště pro mnoho druhů rostlin a živočichů. V letních měsících je oblíbené koupaliště a v zimě zase upravené běžecké tratě v okolí. Město je také skvělým výchozím bodem pro výlety do nedalekých Jeseníků nebo Hostýnských vrchů, které nabízejí ještě rozsáhlejší možnosti pro turistiku a lyžování.

Velká Bystřice je tedy městem s bohatou a dynamickou historií, které se úspěšně adaptovalo na výzvy moderní doby, aniž by ztratilo svůj jedinečný charakter. Je to místo, kde se snoubí klid venkova s výhodami městského života, kde se na každém kroku setkáváme s odkazem minulosti a zároveň se díváme vstříc budoucnosti. Díky své strategické poloze, kvalitní občanské vybavenosti a široké nabídce kulturních a volnočasových aktivit představuje Velká Bystřice atraktivní místo pro život, práci i dovolenou. Její obyvatelé jsou hrdí na své město a aktivně se podílejí na jeho rozvoji, což z Velké Bystřice činí živou a prosperující komunitu, která si zaslouží pozornost a obdiv.

Velká Bystřice se nachází v okresu Olomouc v kraji Olomoucký kraj (kód kraje CZ071) Velká Bystřice má 3024 obyvatel, z toho 2092 lidí ve věku 18-64 let. Výměra obce je 922 ha. Území obce je rozděleno na 1 částí. V městě Velká Bystřice je pošta, škola, zdravotnické středisko, kanalizace, vodovod, obec je plynofikována.

Klíčová slova: na web, Města a obce ČR, vlaječka, Vlajky českých měst, prapory, Městské prapory, zástavy, komunální symboly, obrázky, Rekos, přehled, Seznam vlajek měst České republiky, tapeta, Obec, k vytisknutí, Město, Velká Bystřice, Měst a obce České republiky a jejich komunální symboly, svg, Česká republika, png, Města České republiky, k vytištění, Přehled vlajek a komunálních symbolů obcí České republiky, k tisku, Komunální symbol, vexilologie, Obrázky praporů měst ČR

Ilustrace vlajky města je neoficiální. Vlajky je možné zdarma stáhnout v různých rozlišeních pro použití v dokumentech, jako favicon apod. Pomocí uvedených html kódů lze malé vlaječky vložit přímo na webové stránky nebo blog. Texty mohou obsahovat chyby. Prosíme, berte v úvahu, že obsah webu nemusí být vždy aktuální. Doporučujeme vyhledat informace třeba v projektu Wikipedia.cz, v Registru komunální symbolů (REKOS) a v městské vyhlášce (kde jsou popsány i podmínky použití vlajky). Použití symbolu městské vlajky je, narozdíl od použití samotného znaku města (erbu), obvykle zdarma a není třeba předchozího souhlasu.