Zlínská vlajka města Zlín
Zaujala vás uvedená vlajka města Zlín? Potom se podělte s vašimi přáteli na internetových společenských sítích typu Pinterest, Reddit, Twitter či Facebooku, který je z nich nejznámější a nejpopulárnější.
Vlajka města Zlín je ke stažení v rozlišeních
Ikona 88x58
Ikona 32x21
Město Zlín
Zlín, město ukryté v malebném údolí Dřevnice na jihovýchodě Moravy, je fenoménem, který nemá v České republice obdoby. Není to jen geografický bod na mapě, ale živoucí odkaz na jedinečnou vizi a neuvěřitelnou transformaci, kterou započal Tomáš Baťa na počátku 20. století. Zlín je symbolem modernismu, funkcionalismu, sociálního inženýrství a nezdolné lidské píle, která dokázala z ospalého valašského městečka vybudovat prosperující průmyslové centrum se světovým renomé. Jeho architektura, urbanismus i duch jsou prostoupeny baťovským odkazem, který formuje město i jeho obyvatele dodnes a činí ze Zlína fascinující místo pro život, práci i poznávání.
Geograficky se Zlín rozkládá v členité krajině Vizovické vrchoviny, obklopené zalesněnými kopci, které mu dodávají malebný charakter a zároveň tvoří přirozenou bariéru mezi městskými částmi. Řeka Dřevnice, která protéká městem, se stala nejen jeho osou, ale i důležitým prvkem městské identity. Zlín je známý svou rozvolněnou zástavbou a množstvím zeleně, což je přímý důsledek baťovského urbanistického plánování, které kladlo důraz na zdravé životní prostředí pro dělníky. Město je rozděleno do několika čtvrtí, z nichž mnohé nesou typické rysy baťovských „zahradních měst“ s červenými cihlovými domky, obklopenými zahradami, což vytváří příjemnou a harmonickou atmosféru. Poloha Zlína na pomezí Valašska a Slovácka mu dodává specifický kulturní nádech, který se projevuje v místních tradicích i dialektu.
Historie Zlína sahá až do roku 1322, kdy je poprvé zmiňován jako poddanské městečko. Po staletí vedl klidný, převážně zemědělský život, poznamenaný drobnými řemesly a občasnými pohromami, jako byly požáry či morové rány. Skutečný zlom však nastal až s příchodem bratrů Antonína, Tomáše a Anny Baťových v roce 1894, kteří zde založili obuvnickou živnost. Zpočátku malá dílna se pod vizionářským vedením Tomáše Bati rychle rozrostla v gigantický obuvnický koncern, který změnil nejen Zlín, ale i celosvětový obuvnický průmysl. Baťa zavedl revoluční metody pásové výroby, sociální programy pro zaměstnance a komplexní systém řízení, který je dodnes studován na ekonomických školách. Zlín se stal „městem práce“, kde se prolínala moderní výroba s péčí o sociální blaho dělníků.
Baťovská éra znamenala pro Zlín nebývalý rozkvět. Tomáš Baťa si uvědomoval, že prosperita firmy je neoddělitelně spjata s kvalitou života jeho zaměstnanců. Proto nechal budovat nejen moderní tovární areály, ale také bydlení pro dělníky, školy, nemocnice, obchodní domy, kina, hotely a sportoviště. Vznikalo tak ucelené město, které bylo promyšlené do posledního detailu. Charakteristická funkcionalistická architektura s cihlovými fasádami a velkými okny se stala vizitkou Zlína. Cílem bylo vytvořit ideální prostředí pro život a práci, kde se lidé cítili spokojeně a produktivně. Baťův systém „účasti na zisku“ a rozsáhlé vzdělávací programy pro zaměstnance, včetně proslulé Baťovy školy práce, vychovaly generace kvalifikovaných odborníků a manažerů, kteří šířili baťovské principy do celého světa.
Po smrti Tomáše Bati v roce 1932 pokračoval v jeho díle Jan Antonín Baťa, který firmu dále rozvíjel a rozšiřoval. Druhá světová válka a následné znárodnění v roce 1945 však přinesly konec soukromého impéria. Město bylo v roce 1949 přejmenováno na Gottwaldov a pod komunistickým režimem si udrželo svůj průmyslový charakter, především díky podniku Svit (dřívější Baťovy závody). Po Sametové revoluci v roce 1989 se městu vrátilo jeho původní jméno Zlín a začala nová kapitola jeho historie, spojená s transformací ekonomiky a opětovným objevováním baťovského odkazu. Dnes je Zlín sídlem Univerzity Tomáše Bati (UTB), která navazuje na baťovskou tradici propojení vzdělání s praxí a inovací, a stala se klíčovým motorem rozvoje města, zejména v technických, ekonomických a uměleckých oborech.
Zlín má dnes přibližně 75 000 obyvatel a je centrem Zlínského kraje. Jeho ekonomika je diverzifikovaná, i když průmysl si stále udržuje silnou pozici. Kromě strojírenství a gumárenství (např. Continental Barum v nedalekých Otrokovicích, úzce spjatý se Zlínem) se rozvíjí také IT sektor, služby a kreativní průmysly. Díky UTB se Zlín stal významným akademickým a výzkumným centrem, které přitahuje mladé lidi a podporuje inovace. Město si zakládá na vysoké kvalitě života, nabízí bohaté kulturní vyžití, sportovní aktivity a vynikající dopravní infrastrukturu. Baťovský duch pracovitosti, podnikavosti a péče o komunitu je stále hluboce zakořeněn v mentalitě místních obyvatel, což přispívá k dynamickému a přátelskému prostředí.
Architektura je neodmyslitelnou součástí identity Zlína. Město je považováno za unikátní ukázku meziválečného funkcionalismu, jehož nejvýraznějšími symboly jsou Baťův mrakodrap (21. budova), který byl ve své době nejvyšší budovou v Československu a dodnes fascinuje svým pojízdným výtahem – kanceláří, nebo Velké kino, které bylo ve své době největší v Evropě. K dalším významným stavbám patří Baťova vila, nemocnice, Obchodní dům nebo typické „baťovské domky“ v dělnických čtvrtích, které jsou dodnes vyhledávaným bydlením. Moderní architekturu pak reprezentuje Kongresové centrum a Univerzitní centrum, navržené světoznámou architektkou Evou Jiřičnou, které citlivě doplňuje historické centrum a propojuje baťovskou tradici s aktuálními trendy.
Zlín nabízí bohaté turistické a kulturní zážitky. Milovníci historie a architektury si nenechají ujít prohlídku Baťových památek a Muzea jihovýchodní Moravy, které sídlí v Baťově institutu a nabízí rozsáhlé expozice o historii obuvnictví a životě Tomáše Bati. Město je také domovem Mezinárodního festivalu filmů pro děti a mládež, jednoho z nejstarších a nejprestižnějších filmových festivalů svého druhu na světě, který každoročně přiláká tisíce návštěvníků. Kulturní život obohacuje také Filharmonie Bohuslava Martinů a Městské divadlo Zlín. Pro rodiny s dětmi je velkým lákadlem ZOO Zlín-Lešná, jedna z nejkrásnějších a nejmodernějších zoologických zahrad v České republice, která se pyšní rozsáhlými přírodními expozicemi a historickým zámkem. Okolní kopce Vizovické vrchoviny pak vybízejí k pěší turistice a cyklistice, nabízejíce krásné výhledy a klid v přírodě.
Zlín je bezpochyby městem s duší, které se hrdě hlásí ke svému jedinečnému dědictví. Je to místo, kde se historie snoubí s modernitou, a kde odkaz vizionářského podnikatele Tomáše Bati stále inspiruje k inovacím a rozvoji. Od funkční architektury přes dynamickou ekonomiku až po bohatý kulturní život a malebnou okolní přírodu – Zlín nabízí komplexní zážitek, který osloví každého návštěvníka i obyvatele. Je to důkaz, že i v malém měřítku lze uskutečnit velké vize a vybudovat prosperující komunitu, která si zachovává svou identitu a neustále se rozvíjí.
Informace o statutárním městu Zlín
Zlín se nachází v okresu Zlín v kraji Zlínský kraj (kód kraje CZ072) Zlín má 75469 obyvatel, z toho 51734 lidí ve věku 18-64 let. Výměra obce je 10283 ha. Území obce je rozděleno na 16 částí. V městě Zlín je pošta, škola, zdravotnické středisko, kanalizace, vodovod, obec je plynofikována.
Klíčová slova: Zlín, Město, seznam, Obec, obrázky, Obrázky praporů měst ČR, png, Města a obce ČR, k tisku, Rekos, vexilologie, Přehled vlajek a komunálních symbolů obcí České republiky, Zlín, Seznam vlajek měst České republiky, zástavy, Měst a obce České republiky a jejich komunální symboly, k vytisknutí, Města České republiky, vlaječka, Komunální symbol, na web, Česká republika, wallpaper, Městys, ke stažení, Městské prapory, zástavy, komunální symboly
Obrázek městské vlajky je neoficiální. Obrázky vlajek si můžete stáhnout zcela zdarma v několika rozlišeních, a to pro použití v dokumentech či prezentacích. Malé ikonky jsou pak ideální jako favikony pro webové stránky a podobně. Pomocí uvedených html kódů lze malé vlaječky vložit přímo na webové stránky nebo blog. Provozovatel neručí za správnost či přesnost obsahu webových stránek. Není možné zajistit pravidelné změny a doplnění článků o aktuální informace. Zkuste též najít informace dejme tomu například na stránkách Wikipedie, v Registru komunální symbolů (REKOS) a v městské vyhlášce (kde jsou popsány i podmínky použití vlajky). Použití symbolu městské vlajky je, narozdíl od použití samotného znaku města (erbu), obvykle zdarma a není třeba předchozího souhlasu.